Dnes je 29. 03. 2017    Svátek má Taťána, zítra Arnošt.
Janov oficiální stránky obce
Janov

Památky

 

Kříž před hřbitovní zdí na návsi

Historie tohoto kříže není zcela vyjasněna. Stál dlouho u jihovýchodní zdi kostela za postranním vchodem. Restaurátoři ho datují do konce 19. století. Původně jsem se domníval, že jako jediný přežil likvidaci starého hřbitova od druhé poloviny padesátých do první půlky šedesátých let minulého století. Z omylu mne vyvedl pan Boštík, který tento kříž koupil v období státního statku na svitavském hřbitově, umístil ho vedle kostela a věnoval obci. Když se v r. 2007 kostel začal opravovat, byl kříž obklopen stavebním lešením a jen provizorně chráněn. Až v r. 2008 byl přesunut k bezpečnější východní straně bývalé márnice. Opakovaná neodborná manipulace zanechala své stopy na kamenném podstavci, který se pak v r. 2011 rozpadl, když došlo k opravě márnice. Jelikož byl už před tím vybrán k restaurování, byly jeho úlomky uloženy na hospodářském dvoře za Rychtou. Samotné restaurování probíhalo v atelieru pana Rejmana v Proseči. V říjnu r. 2011 našel kříž své snad poslední místo před hřbitovní zdí na návsi.

Kříž na návsi

 

Pamětní deska rudoarmějců

Pamětní deska chce připomenout smutný osud dvou zajatých rudoarmějců. Deska vznikala v atelieru p. Rejmana v Proseči a byla v říjnu r. 2011 upevněna na sloupu dolní hřbitovní brány. Tento sloup nahrazoval v rámci revitalizace prostranství kostela ten původní, který se skácel a nemohl už ukotvit křídlo restaurované kované brány. Více si přečtěte v oddílu „Zapomenuté památky“.

Pamětní deska

 

 

Mohutný kříž před čp. 25 u „staré“ silnice do Strakova. Vznik pravděpodobně po r. 1870. Deska s nápisem nedochována.

Kříž před čp. 25

 

 

Kaplička v dolní části obce u potoka před Strakovem. Postavená předky původního majitele čp. 68 (vesnické jméno „Schanta“, též „Schante“). Ve výklenku soška Marie. Vedle je bývalá studna.

Kaple u potoka

 

 

Kříž v dolní části obce u cesty mezi čp. 160 a novým rodinným domem čp. 371. Bronzová deska s nápisem není dochována. Pomník je na zadní straně datován r. 1888 a vykazuje zbytky staré barevné ozdoby. Kříž byl v červenci r. 2011 přepraven do restaurátorské dílny p. Rejmana v Proseči a vrátil se v říjnu téhož roku na místo kousek vedle původního.

 

 

Kříž z r. 1888 Kříž u čp. 160, původní stav Detail kříže

 

Pietní artefakt

Pietní artefakt na nově zřízeném hřbitově ležel až do června r. 2011 vedle podstavce bývalého kříže za dolní hřbitovní zdí. Byl neutrálního vzhledu, a proto byl vybrán jako základ plánovaného pietního místa na novém hřbitově. Až při jeho vyzvednutí se ukazovala jeho pravá cena. Země totiž kryla jeho přední stranu, a ta nesla německý nápis „Errichtet von der Gemeinde Jansdorf im Jahre 1863 unserem Gemeindevorsteher Johann Forberger Nr. 02“ (Postaveno obcí Janov v roce 1863 našemu přednostovi obce Johannu Forbergerovi čp. 02). Zmíněný J. Forberger měl velké zásluhy při rozsáhlých opravách kostela v r. 1862. Tím jsme ustoupili od záměru výraznějších výtvarných zásahů a rozhodli se pro umístění skromné mramorové pamětní desky na jeho druhé straně a kované růže na jeho vrchu. Po dokončení restaurátorských prací (p. Běťák, Němčice, a p. Rejman, Proseč) byl v říjnu r. 2011 postaven vlevo od hlavního vchodu do kostela.

 

Pietní artefakt Detail pietního artefaktu

 

Pietní artefakt, nálezový stav Pietní artefakt, zadní strana

 

 

Kříž u horní polní cesty do Mendryky, pod velkou lípou. Původní název „Teichhons Kreuz“ dle vesnického jména majitele pozemku (tenkrát k čp. 94). Vznik pravděpodobně kolem r. 1870. Kříž byl svržen a silně poškozen, několik částí vč. kovového kříže chybělo. V r. 2005 byl korpus nalezený v křoví místními občany M. Dosedělem a K. Müllerem opět zakotven na základní desce. R. Smolen doplnil horní část korpusu. V r. 2006 byl korpus odborně restaurován (studentem restauratérství A. Košvancem). Starožitník p. Tměj daroval obci kovový kříž, který byl rovněž restaurován a vzápětí osazen do podstavce.

 

 

Nálezový stav

Postavení korpusu M. Doseděl při postavení korpusu

A. Košvanec při restaurování Vytvrzení restaurovaného korpusu

 

 

 

Mariánský sloup u I/35, na levé straně směrem do Litomyšle. Jedná se o pilíř se sochou Panny Marie s Ježíškem z roku 1863, pískovec, neznámý autor. Známí jsou ale ti, kdo dílo financovali: Johann a Barbara Ratzek (pravděpodobně z čp. 61). Jejich jména jsou uvedena na podstavci. Pomník byl v r. 1985 stržen a poškozen, takže jednotlivé bloky kamene byly od sebe odděleny a socha i podstavec nesly četná mechanická poškození. I když socha nebyla na státním seznamu nemovitých kulturních památek, byla v r. 1986 restaurována akademickým sochařem a restaurátorem Karlem Krátkým z Pardubic (kolaudováno 30. října 1986). Obec Janov musela tenkrát za opravu zaplatit hrdých 150 tis. Kčs, což bylo pro tehdejší poměry hodně peněz.

 

Mariánský sloup Marie s Ježíškem Sokl s nápisem

 

Kříž u I/35, asi 300 m od Mariánského sloupu dál směrem do Litomyšle pod velkou lípou. Spodek z pískovce je schován v šeříkovém křoví a obklopen malým železným plůtkem. Kříž nechal postavit chalupník Penka (vesnické jméno "Schanta") z č.p. 68 a byl vysvěcen dne 1.6.1913.

Kříž u I/35 Korpus kříže u I/35

 

Kříž u dolní hřbitovní zdi

Kříž se zdatným podstavcem a soklem pochází pravděpodobně z konce 19. století. Původní litinový kříž byl ale v době totality zničen, a ačkoliv se jeho úlomky zčásti zachovaly, nebylo je možno restaurovat. V rámci restaurování několika obecních památek ve 2. pololetí r. 2011 byl proto vybrán kříž jiný, který ladí se střízlivým kamenným podstavcem. Objekt stál původně o několik metrů blíže k dolní hřbitovní bráně, byl ale po restaurování pro lepší viditelnost a obslužnost posunut na dnešní stanoviště.

 Kříž u dolní hřbitovní zdi  Detail kříže  Kříž, stav před restaurováním

 

 

Socha Krista na palouku pod starožitnictvím ANTIK

Dílo se datuje do konce 19. století a skládá se ze základové desky, patky, středové části s římsou (výše celkově cca. 150 cm) a sochy Krista (cca. 147 cm). Socha je z jemnozrnného křemitého pískovce maletínského typu. Na středovém dílu podstavce jsou tři zrcadla: Ve dvou bočních jsou texty, v čelním je reliéf sv. Václava. Jeden z textů na zrcadlech zní „Helena Stussak, gebor. 7. Juni1804, gestor. 22. Mai 1885, Ruhe in Frieden und das ewige Licht leuchte Ihr“, druhý text je celkem nečitelný, ale lze předpokládat, že se vztahuje k jejímu manželovi Wenzel (Václav). To by vysvětlovalo také daný reliéf.

Na patce je čitelné jméno autora: W. Forberger. Byl to Wenzel Forberger, který se narodil 17. 9. 1859 v Čisté čp. 26 (tenkrát Lauterbach) jako nemanželské dítě jisté Teresie Forberger (5. 12. 1834 - 3. 10. 1921). Dne 6. 5. 1892 byl registrován na newyorském přistěhovaleckém ostrově Ellis Island s daty "věk 32, povolání sochař, národnost rakouská". Připlul tam na lodi "Obdam" z Rotterdamu. Zahynul dne 24. 6. 1915 při železničním neštěstí v Brazílii.

Socha stála dříve na dolním konci obce u cesty mezi č.p. 310 a č.p. 65. Jelikož v dostupných podkladech o době před odsunem původních obyvatelů vykazujících dost přesně stanoviště a charakter sakrálních památek se nenašla o této soše žádná zmínka, domníval jsem se dlouho, že socha byla na tuto lokalitu přesunuta později, a to pravděpodobně v souvislosti se zrušením hřbitova po r. 1956. Tomu nasvědčovala i skutečnost, že paní Helena Stussak žila a zemřela v č.p. 62, čili ne v přímém sousedství s touto lokalitou. Jeden z jejích příbuzných, také pocházející z č.p. 62, se v r. 1860 oženil a přestěhoval do č.p. 66, kde jméno Stussak lze doložit ještě v r. 1945. Ale ani tato usedlost nesousedí přímo se sochou. Tři dosud žijící němečtí rodáci rovněž tvrdili, že tam žádná socha nikdy nestala. V červnu r. 2011 prohlásili naopak dva janovští starousedlíci, že socha v letech 1947/48 už byla na tomto místě. Uvítám proto jakoukoliv informaci vedoucí k objasnění faktů.  

Celý objekt byl silně poškozen, zejména reliéf sv. Václava. Pravá ruka Krista chyběla až pod zápěstí a levé ruce chyběla dlaň spolu s prsty a s praporem, který držela. Socha byla v červenci r. 2011 převezena do restaurátorské dílny p. Rejmana v Proseči a v listopadu téhož roku umístěna na dnešním stanovišti. Nové místo bylo vybráno s ohledem na estetiku, bezpečnost a historický význam. Na této loučce vysázely předškolní a školní děti památnou lípu, a  také poblíž byla dříve kaplička sv. Marie.

   Socha Krista před restaurováním

 

 Mariánský sloup na Gajeru

 Historické pozadí této památky je podrobně popsáno přímo pod rubrikou „Gajer“.

                                                        Mariánský sloup na Gajeru

 

Kříž u staré státní silnice

                                                 Kříž u staré státní silnice

Na kamenném podstavci se nacházel původně litinový kříž, jehož podobu neznáme, protože byl kolem r. 1959 ukraden. Dále byly odcizeny reliéfní desky, které dříve zdobily podstavec - v horní části byla deska se dvěma anděly, a na dolní části byly minimálně dvě desky s reliéfy svatých. Nynější podobu dostal kříž někdy na začátku sedmdesátých let 20. století zásahem pana Františka Jiráska, jenž silně nakloněnou památku pomoci heverů narovnal a vybavil betonovým křížem, který doma sám vyrobil. Bylo mu líto té kulturní ruiny u (tenkrát) hlavního silničního tahu mezi dvěma městy s bohatou kulturní minulostí, která sahá až do 12. století.

(Informace poskytl pan Fr. Jirásek)

Dle zjistitelných stop lze vznik kříže datovat do konce 19. až do začátku 20. století. Založil ho tehdejší majitel parcel náležících k čp. 148, v německých zdrojích figuruje jako „Haikas Kreuz“.

Tento kříž by mohl sloužit jako svědek toho, jak se v obci ke konci padesátých let s památkami nakládalo. Chraňme proto tu trošku, která se zachovala, a nebuďme lhostejní vůči kulturnímu dědictví v obci.

 

 

 

--- pokračování ---

 

 


 

Zapomenuté památky

 

Zbytky zdatného kříže na dolní hranici pozemku za plotem k čp. 55. Je to u cesty vedoucí od fotbalového hřiště, naproti čp. 172.

Kříž u čp. 55

 

Památník rudoarmějců u dolní brány hřbitova. V únoru 1945 byly na vnější straně hřbitovní zdi uloženy ostatky dvou sovětských zajatců, kteří zahynuli při jednom z nelidských pochodů smrti vedoucích ze Slezska mj. přes Opatovec a Janov na západ. Jeden z mužů měl prostřelenou lebku. Na začátku šedesátých let byli exhumováni a pohřbeni na hřbitově v Litomyšli. Druhá fotografie ukazuje podobu místa památníku před revitalizací prostránství kostela.

Památník rudoarmějců, padesátá léta Lokalita v r. 2010

 

 

Kříž u „staré“ silnice do Strakova, asi na úrovni bývalého čp. 60 (mezi čp. 313 a 280), z kterého zbyl jen sokl. Původní název „Gellesen Kreuz“.

Kříž u čp. 60

 

Památník pro oběti 1. světové války, přímo za dnešní autobusovou zastávkou vedle OÚ. Postaven v r. 1930, zlikvidován po druhé polovině padesátých let. Seznam 84 padlých z Janova, Mendryky a Gajeru.

Památník pro oběti 1. světové války

 

 

Kaplička sv. Nepomuka - u zadní hranice usedlosti čp. 61 (u cesty vedoucí k fotbalovému hřišti). Podrobnosti zániku nejsou známy. Fotografie nedochována. Dle vzpomínek paní V. Jánové to bylo malé dřevěné stavení chránící malou soškou o velikosti asi 1 m. Soška prý zmizela na počátku 50tých let „někam do Prahy“.

Kaplička s Marií a Jezulátkem – u cesty před čp. 4 (Starožitnictví Tměj). Fotografie nedochvána.

Kaplička na polní cestě dolní části obce, asi 400 m východně od rybníka u čp. 232 u skupiny stromů (na snímku vpravo dole, u bílého kříže). Soudě dle dochované barevné fotografie zničená až v osmdesátých letech.

Lokalita kapličky na polní cestě

 

Mariánská kaplička (dřívější název Goldhomerova kaplička, dle vesnického jména původního majitele usedlosti). U horní polní cesty do Mendryky, asi 150 m za obnoveným křížem směrem na Mendryku vlevo mezi lípami. Dodnes tam leží hromada kamení.

Mariánská kaplička

 

Trojiční sloup u pily (asi na místě dnešní autobusové zastávky). V šedesátých letech poškozen nákladním autem a následně rozebrán. Fotografie nedochována.

Horní kaple sv. Nepomuka – původně k čp. 113. Dnes na tomto místě stojí garáž patřící k čp. 112. Fotografie nedochována.

Kaple sv. Nepomuka vedle dnes už neexistující usedlosti čp. 91 (pozemek mezi čp. 213 a 228 směrem na Modřinku). Fotografie nedochována.

 

Kříž na počest sv. Floriána, patrona hasičů, byl postaven na malé návsi vedle bývalé hospody na Mendryce ( čp. 39). Budovu vlevo lze identifikovat jako část hospody, budova vpravo už neexistuje. Kříž byl údajně zlikvidován ještě v r. 1945, hned po odsunu.

Kříž sv. Floriána na Mendryce

 

--- pokračování ---