Kaple sv. Václava na Gajeru

Kaple sv. Václava na Gajeru představuje spolu s Mariánským sloupem jedinou pamětihodnost v této části obce Janova. Když se připravovala v roce 2009 její oprava, nashromáždil jsem několik skromných informací o jejím vzniku a myslel, že máme jasno. Teď, o rok později, stojím ale před další záhadou.

Po osídlení této části obce Janova českými osadníky v letech 1945-46 se o kapli moc nevědělo. Písemné materiály o jejím vzniku se nedochovaly a nositelé pravdivých nepsaných informací nebyly. Bádal jsem jako laik ve skromných zdrojích, které se nakonec vyklubaly jako nejvydatnější (1).

Vznik kaple na Gajeru, jak ji známe, je spjat s obnovou této části vesnice po velkém požáru dne 11. 8. 1867, který tam zničil skoro všechny domy. Do té doby na Gajeru velmi pravděpodobně ani kostel ani kaple nebyly, alespoň se o tom žádná kronika nezmiňuje. Dle (1) chodili obyvatelé na bohoslužbu do Mikulče nebo do Janova. Lze předpokládat, že obava věřících v Gajeru (skoro všichni obyvatelé byli katolíci) z dalšího požáru byla příčinou pro postavení kaple přímo ve vsi, aby je Bůh ochraňoval před dalšími pohromami. V roce 1872, kdy byla obnova zhořelé vesnice ukončena, byla kaplička vysvěcena sv. Václavovi. Stála u tehdejší okresní silnice do Valdeku (nyní část Opatovce), která má dnes jen podřadný význam, ale je stále hlavní cestou v této části obce. Na střeše kaple v malé štíhlé věži byl i zvon, ale vesničané o něho ke konci 1. a 2. světové války opětovně přišli. Ten poslední měl průměr 46 cm a vážil 55 kg. Jednou ročně, a to 16. května, bylo uskutečňováno procesí od této kapličky ke kapličce sv. Nepomuka na Brlence.

Kaple kolem r. 1990

Na jejím žalostném stavu do roku 2009 se podepsal jednak poválečný nezájem, ale i tehdy obvyklý způsob opravy vozovky. Na rozježděnou komunikaci se navršily další a další vrstvy různého materiálu, takže zdi a vchod kaple se dostaly postupně pod úroveň terénu, což mělo neblahý dopad na kvalitu zdiva v důsledku zadržování a vzlínání vody do stavby. Chátrání podpořil i zhoršující se stav střechy. I tak budila kaplička architektonicky zdařilý dojem, ladící se zbytky okolní stavební kultury dané doby. Toho si všimli i turisté projíždějící nebo procházející se po přilehlé cyklotrase, a tak sílilo v posledních letech volání o opravu a opětné využití kaple, jak pro církevní, tak i světské účely (výstavy, besídky - nejen o Vánocích).

Po zajištění dotace od památkářů (600.000,- Kč) a finančního podílu obce začala oprava kaple v září roku 2009. Předcházel ji dne 18.6.2009 na zasedání ZO výběr zhotovitele (firma KLEPOCOL s.r.o., Svitavy-Lačnov). Na začátku listopadu 2009 byla hotová střecha a vnější hrubá omítka. Celá věžička dostala kabát z hnědého plechu. Zastupitelstvo schválilo dodatečně ještě opravu lavic v interiéru ve výši 77.350,- Kč, jenže při demontáži starých lavic se zjistilo, že podlaha“ rostla“ přímo na zemi, bez izolace, a tak následoval neplánovaný sanační krok, který si vyžadoval další finanční prostředky. Celkové náklady tedy nakonec činily 1,077 mil. Kč.

Během oprav byl objeven jakýsi základní kámen, který vykazuje rok 1872 jako datum stavby. Spolu se záznamy o datu svěcení a v logické souvislosti požáru jsem tedy mínil mít dostatek důkazů o tom, že kaple vznikla v roce 1872. Jenže pak jsem objevil na císařské mapě z roku 1839 (2), že v lokalitě dnešní kaple byl zakreslen objekt s růžovým půdorysem kaple, dle mapové legendy sakrální stavba. Nejasnosti tedy pokračují. Můžeme si tuto záhadu vyložit různě: 1. Budova byla do mapy doplněná později (nepravděpodobné), 2. Existovala tam už kaple, která byla při požáru zničena a po více než třiceti letech obnovena (žádný dokument se o ni ale nezmiňuje). Rozhodl jsem se, řešení této otázky přenechat profesionálním historikům, ale kdo ví, třeba narazíme na náhodnou zmínku…