Mendryka

Mendryka

Co se týče Mendryky (něm. Mändrik, i Mendrik), ta byla založena v roce 1617 a nazvána po manželce litomyšlského feudála Vratislava z Pernštejna, Španělce Marii Manrique de Lara.

Dle úředního záznamu z r. 1557 v té době zde už existoval dvůr s myslivnou (v urbáři panství litomyšlského označen jako „Jakr Haus Manriku"). Dvůr byl celý ze dřeva, patřil k němu borový les a měl „několik záhonů". Žil tam „Wenzel der Jäger" (myslivec Václav). Na jeho místě byl v r. 1775, za vlády hraběte Jiřího Kristiána Valdštejna, postaven lovecký zámek „Georgenlust".

Obyvatelstvo a růst obce

Dle J. Schallera bylo v r. 1789 na Mendryce 86 čísel:

Rok	Popisných čísel	Obyvatel	Poznámky
1789	86	–	Dle J. Schallera
1837	93	589	Němečtí obyvatelé, dvě hospody v provozu
1848	93	648	Dle Fr. Palackého

Asi ½ hod. od zámečku se nacházela obora pro vysokou zvěř a školka pro dubové stromy. Zdroje se rozcházejí, když jde o určení polohy, ale vše nasvědčuje tomu, že to byla oblast dnešní Psí kuchyně.

Požáry a první světová válka

V letech mezi 1880 a 1945 zaznamenali kronikáři na 22 požárů. První světovou válku zaplatilo životem 19 mužů.

Hospody

Ještě v r. 1890 fungovaly zmíněné hospody: v č.p. 88 (menší, spíše výčep) a v č.p. 39 (prostornější, i s krámem – dnešní podobu, ovšem ne jako troska, dostala až po 1. světové válce).

Zdroje uvádějí rozdílná čísla pro tu menší hospodu. Původně totiž byla v dřívější chalupě č. 89, která stála na místě nové školy, postavené v letech 1884–86. Tenkrát obec dala provozovatelce k dispozici vedlejší chalupu č. 88, aby mohla pokračovat v živnosti ve prospěch výstavby školy.

Školství na Mendryce

Vyučovalo se ale už od r. 1835. Lokaci nelze už určit, bylo to prý v jedné z místností nějaké chalupy. Tísnilo se tam 72 dětí z Mendryky, 35 z Gajeru a 18 z Brlenky.

V r. 1862 obec vykoupila chalupu č. 86 pro provoz školy, ale ani ta brzo nárokům nestačila. Pak byla postavena výše uvedená školní budova se dvěma třídami.

V zimě r. 1944/45 byla škola zabavena Wehrmachtem pro ubytování komanda Vlasovců, kteří v lese zřídili a hlídali muniční depo a sklad pohonných hmot. Po osvobození v květnu 1945 se tam ubytoval štáb místních sovětských vojsk.

Po znovuosídlení obce sloužila škola opět svému původnímu účelu, ale brzo se začal projevovat nedostatek dětí a sílily úvahy o uzavření školy, což se pak na začátku šedesátých let 20. století i stalo. Spolu se zámečkem byla po roce 1963 využita jako pionýrský tábor (rozhodnutí MNV z r. 1962).

Záchrana areálu

Pro oba objekty pak bylo skutečným spasením, když byly převzaty křesťanskou charitativní organizací, která celý areál opravila a zachránila před jinak jistým úpadkem. Dnes představuje spolu s kapličkou sv. Huberta dominantní skvost celé osady.

Elektřina a poválečný vývoj

Mendryka byla elektrifikována až v letech 1948–1949. Po vysídlení německých obyvatel byla spíše vyrabována než osídlena.

„V samotné osadě Mendryka ke konci 50 let byl pohled na tuto osadu, která měla 2 třídní školu a 100 popisných čísel jak na vybombardovanou vesnici."

Dnes se (skoro) všichni obyvatelé a chalupáři starají vzorně o to, co se zachovalo, a líbezné okolí přilákalo už nejednoho zájemce k výstavbě nového domku.

---

Autoři: Klaus Müller, Luboš Jiskra, Filip Kalousek · Aktualizováno 2. 12. 2020

---

Viz také: Z dějin Janova · Kostel, věž a zvony · Farnost a farní budova · Gajer · Kroniky · Není Janov jako Janov (článek) · Restaurování varhan (článek)