Foto: Michal Kramář 2026
Socha Krista na palouku pod starožitnictvím ANTIK
Dílo se datuje do konce 19. století a skládá se ze základové desky, patky, středové části s římsou (výše celkově cca. 150 cm) a sochy Krista (cca. 147 cm). Socha je z jemnozrnného křemitého pískovce maletínského typu. Na středovém dílu podstavce jsou tři zrcadla: Ve dvou bočních jsou texty, v čelním je reliéf sv. Václava. Jeden z textů na zrcadlech zní „Helena Stussak, gebor. 7. Juni1804, gestor. 22. Mai 1885, Ruhe in Frieden und das ewige Licht leuchte Ihr“, druhý text je celkem nečitelný, ale lze předpokládat, že se vztahuje k jejímu manželovi Wenzel (Václav). To by vysvětlovalo také daný reliéf.
Na patce je čitelné jméno autora: W. Forberger. Byl to Wenzel Forberger, který se narodil 17. 9. 1859 v Čisté čp. 26 (tenkrát Lauterbach) jako nemanželské dítě jisté Teresie Forberger (5. 12. 1834 - 3. 10. 1921). Dne 6. 5. 1892 byl registrován na newyorském přistěhovaleckém ostrově Ellis Island s daty "věk 32, povolání sochař, národnost rakouská". Připlul tam na lodi "Obdam" z Rotterdamu. Zahynul dne 24. 6. 1915 při železničním neštěstí v Brazílii.
Socha stála dříve na dolním konci obce u cesty mezi č.p. 310 a č.p. 65. Jelikož v dostupných podkladech o době před odsunem původních obyvatelů vykazujících dost přesně stanoviště a charakter sakrálních památek se nenašla o této soše žádná zmínka, domníval jsem se dlouho, že socha byla na tuto lokalitu přesunuta později, a to pravděpodobně v souvislosti se zrušením hřbitova po r. 1956. Tomu nasvědčovala i skutečnost, že paní Helena Stussak žila a zemřela v č.p. 62, čili ne v přímém sousedství s touto lokalitou. Jeden z jejích příbuzných, také pocházející z č.p. 62, se v r. 1860 oženil a přestěhoval do č.p. 66, kde jméno Stussak lze doložit ještě v r. 1945. Ale ani tato usedlost nesousedí přímo se sochou. Tři dosud žijící němečtí rodáci rovněž tvrdili, že tam žádná socha nikdy nestala. V červnu r. 2011 prohlásili naopak dva janovští starousedlíci, že socha v letech 1947/48 už byla na tomto místě. Uvítám proto jakoukoliv informaci vedoucí k objasnění faktů.
Celý objekt byl silně poškozen, zejména reliéf sv. Václava. Pravá ruka Krista chyběla až pod zápěstí a levé ruce chyběla dlaň spolu s prsty a s praporem, který držela. Socha byla v červenci r. 2011 převezena do restaurátorské dílny p. Rejmana v Proseči a v listopadu téhož roku umístěna na dnešním stanovišti. Nové místo bylo vybráno s ohledem na estetiku, bezpečnost a historický význam. Na této loučce vysázely předškolní a školní děti památnou lípu, a také poblíž byla dříve kaplička sv. Marie.
